Vzpomínka na Barakudu - výstava fotografií Václava Bartošky

Václav Bartoška je v současné době v našem městě znám nejen jako fotograf, ale i kronikář. Výstava, která je k vidění od 5. června v malé galerii Cukrárny PEKO, je zaměřena na jeho působení co by fotografa-dokumentaristy v hudebním klubu Barakuda. V současné době tak funguje jeho výstava jako určitá vzpomínka na nemálo koncertů, které se tu odehrály. Proto nebylo překvapením, že se na samotné zahajovací vernisáži objevila Radka Radová, která stála za funkčností celého klubu právě na konci jeho existence. Fotky nashromážděné za několik let tak jsou právě teď k vidění – pro upřesnění se jedná již o v pořadí třetí výstavu na tomto místě, což vypadá jako slibný začátek nové tradice. Když vezmu v úvahu všechny nafocené akce Bartoškovým foťákem, vzhledem k prostoru jejich množství není – a ani nemůže být - přímo úměrné. Na druhou stranu výběr „těch pravých“ prošel rozhodně pečlivým výběrem a hotový celek, který je k vidění až do 31. července, je kompozičně velmi zajímavě uspořádán. Hovořím především o využití jednotlivého podbarvení snímku, které vychází přímo z pódiového osvětlení. Za konkrétní zmínku stojí například fotografie Radima Hladíka z Blue Effectu zkomponovaná do modra. Další hudební pamětníci, kteří byli vybráni, aby zdobili zdejší prostory, jsou například slovenská zpěvačka Peha nebo dvorští Uffohorni nebo Romano Zorba. Snad jediné, nad čím jsem se lehce pozastavila, byl fakt – jak to jen vyjádřit, abych neurazila přítomné?! – týkající se věkového průměru. Převážná většina zde přítomných byli přáteli V. Bartošky a mě zaujalo, že nikdo z mladých nepřišel... tolik slov na obhajobu Barakudy a na význam její existence a teď, když je možnost vyjádřit názor, tak stojí všichni stranou. Zajímavé a možná i skličující. Jsem si vědoma toho, že Barakudu to zpátky nevrátí, ale přítomnost zde, by rozhodně podpořila jak Václava Bartošku za jeho dosavadní práci v podobě fotoreportáží z všemožných hudebních akcí, ale rozhodně i samotnou Radku Radovou. Nic nelze vrátit, ale jde o vyjádření principu a navíc to lehce naznačuje společnou mentalitu. Pakliže se cíle vzdají mladí příliš brzy, už tady znovu nic nebude... i tak, částečně všem rozumím... podvečer, komu by se chtělo a navíc to slunce venku... I přes to, kdyby kdokoli chtěl zavzpomínat – s nostalgií nebo i s úsměvem – na některé koncerty v Barakudě, má tu možnost v Cukrárně PEKO až do 31. července.