Dvůr Králové a jeho památky a zajímavosti

    2. Hradební zdi - Nejzachovalejší část hradeb se nachází za kostelem sv. J.Křitele směrem k Labi. Pod děkanstvím v Husově ulici najdeme další zbytek městských hradeb. Zde stávala tak zvaná Hoření brána. Byla zbourána 1837. Dnes tuto bránu připomínají pouze dva opěrné sloupy.Pomalu mizející hradební zeď je i ve Valové ulučce.

    3. Šindelářská věž - Tato válcová kamenná věž střežila u severní brány vstup do města. Dochovala se jako jediná z původně čtyř věží. Je vysoká 20 metrů, základy jsou asi 1 metr v tvrdém jílu, průměr válcové stavby je 7 metrů, průměr vnitřní dutiny je 3 metry. V horní polovině jsou nad sebou umístěny střílny vysoké přes 1 metr. Jednotlivá patra budovy jsou spojena dřevěným schodištěm. Svůj název dostala věž podle řemeslníků, výrobců šindelů, kteří měli svou živnost v ulici u věže. Věž není přístupná.

   4. Stará radnice - Renesanční budova je ozdobou severní částí náměstí. Byla postavena po velkém požáru v roce 1572. Původně směřoval její štít směrem na západ, ale po dalším velkém požáru byl štít přestavěn do náměstí. Přitom byla zbourána věž, po níž dodnes zůstaly dvě sešikmené opěrné zdi. Na průčelí radnice je latinský nápis, který v překladu zní: " Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné." V budově jsou dnes umístěny reprezentační místnosti města Dvora Králové n.L. a výstavní síň.

   5. Městská spořitelna - Byla postavena v letech 1909 až 1910 poblíž staré radnice. Kromě reliéfní secesní dekorativní výzdoby fasády je možno vidět na pilířích figurální ženské motivy.

   6. Nová radnice - Dnešní sídlo Městského úřadu.

   7. Budova děkanského ůřadu - Byla postavena roku 1736 na místě dřevěné stavby. Kamenný portál pochází z doby kolem roku 1740. Nad římsou je ozdobné orámování (kartuš) s releéfem sv. Rodiny.

   8. Pranýř - Středověký sloup hanby, k němuž byli za veřejného posměchu přivazováni provinilci. Z pranýře zbyl jen sloup, ještě by sem patřila železná pouta a někdy i zvonek, který přivolával zvědavce.

   9. Apsida - Polokruhovitý výklenek pro oltář byl objeven v roce 1911 soudním radou A.Schulzem. Je to zbytek původního románského kostela z roku 1200.

   10. Hankův dům - Základní kámen ke stavbě této novorenesanční budovy byl položen v roce 1867, v roce padesátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského. Budovu projektoval architekt Václav Kaura z Prahy. Slavnostně byla otevřena v roce 1874. V letech 1969 až 1974 proběhla rozsáhlá přestavba budovy, jejímž výsledkem je především změna podoby interiéru. Dnes slouží městu především jako divadelní budova. www.hankuv-dum.cz

   11. Gymnázium - Bylo založeno v roce 1890, a o pět let později byla tato budova předána do služeb veřejnosti. Budova má nádhernou vnitřní i vnější výzdobu, monumentální schodiště a nádhernou aulu. www.gym-dk.cz

   12. Roubený dům - Zachovalý dům je poslední památkou na dřevěnou výstavbu města. Za tímto domem se nachází Hradební ulička, dříve zvaná Kasárna.

   13. Kostel Povýšení sv. kříže - Dnes znám spíše pod názvem " kostelíček ". Je postaven v barokním slohu a pochází z roku 1752. Podle pověsti zde stávala dřevěná kaple.

   14. Kohoutův dvůr - Tuto vysoce hodnotnou barokní budovu postavil roku 1738 František Athanasius Berger, správce Šporkova panství. Průjezd je zdoben nahoře plastickým znakem a monogramem zakladatele spolu se třemi sochami. Dnes je v této budově Městské muzeum. Na nádvoří Kohoutova dvora je umístěna barokní kašna . V renovované sousední budově, zvané špýchar, je přednáškový sál, výstavní sál a galerie obrazů a plastik.

   15. Okresní dům - Budova patřící do období pozdní renesance byla postavena po první světové válce z návrhu architekta Balšánka. Plastickou výzdobu ve výši prvního patra představující zaměstnání obyvatel Královédvorska. Vítězný návrat legionářů, vytvořil na severní straně budovy sochař Antonín Mára. V budově jsou dnes městské lázně.

   16. Mariánské sousoší - Je umístěné na náměstí T.G. Masaryka. Má podobu pyramidy, která je bohatě vyzdobena jednak závity, jednak okrasami rostlinného tvaru v barokním slohu. Ve střední části jsou polovypouklé obrazy, znázorňující výjevy ze života svatých. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie, stojící na kouli, která představuje svět. Sousoší zhotovil Josef Procházka z Chrudimi v roce 1754.

   17. Památník odboje - Památník stojící před budovou gymnázia je dílem sochaře Jaroslava Horejce a architekta Viléma Kvasničky. V královédvorském pískovci je provedl sochař František Bílek. Památník byl odhalen 17. září 1922, je vysoký 6 metrů a představuje Matku vlast zachycující těžce raněného syna, který se obětoval pro vlast. Statečný boj legionářů vyjadřují reliéfy v lichoběžníkových obrazech mohutného podstavce.

   18. Sousoší sv. Jana Nepomuckého - Sousoší, též zvané odpustkové oratorium, pochází z doby kolem roku 1730 a má podobu pyramidy. V jejím středu na ozdobném štítě je Panna Maria s Ježíškem, nahoře je anděly nesen sv. Jan Nepomucký. Od roku 1956 je toto sousoší umístěno na náměstí Republiky.

   19. Socha Záboje - Sochu postavili bratři Wagnerovi jako jednu ze svých prvotin. Socha byla umístěna na kašnu a slavnostně odhalena na náměstí 29.9. 1857 při oslavách čtyřicátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského. Od roku 1950 je kašna se sochou umístěna v parku v místech bývalého hřbitova.